Myslivecké odpoledne a výroční členská schůze – 17. březen 2012

     Výroční členská schůze byla svolána na  10. hodinu 17. března  a byla naplánována  tak, abychom stihli probrat myslivecké záležitosti do oběda. Ten jsme naplánovali i pro své nejbližší. K večeru dne předcházejícího jsme se sešli k uchystání celé akce v kulturním domě. Jednoduchá výzdoba z jehličnanů, centrální stůl pro vedení, stoly pro členy a hosty, místo pro tombolu, občerstvení. Zní to jednoduše, ale několik hodin práce skupiny členů to zabralo.

     Po zahájení a uvítání předsedou jsme zkontrolovali usnesení, vyslechli zprávy o stavu sdružení  -  předsedy, mysliveckého hospodáře, finančního hospodáře za rok minulý a návrh hospodaření pro letošní rok a zprávu revizní komise.

     Pak přišla i méně radostná záležitost, a to taková, že naše sdružení na vlastní žádost opouští jinak velmi ceněný host František Havran a odchází do sousedního sdružení ve Skaličce, kde jej přijmou za člena. Objasnil nám svými slovy i důvody, které jej k tomu vedou. Přestože jsme v minulosti již provedli úpravu mysliveckých práv hostujících myslivců ve prospěch jejich samostatného výkonu práva, tak se to zřejmě jeví a bude jevit jako nedostatečné. Jak vzhledem k věkovému průměru členů ve sdružení, tak i k počtu členů. Jak podotknul František, s přibývajícím věkem klesají možnosti jednotlivců k zapojení do práce, nutné k zachování zdárného chodu sdružení. Což samozřejmě vyvolalo i negativní reakce při diskuzi.

     Dále své hostování ve sdružení ukončil další trubač, a to Michal Pavlík, který odchází do sdružení Lešná, kam se přestěhoval.

     Oba hosté poděkovali jak svým nejbližším mysliveckým přátelům, kteří je vedli nejen v prvních letech přípravy na výkon práva myslivosti, ale i poté, co byli na myslivce pasováni a spolu s nimi trávili v honitbě mnohé hodiny a prožívali společné myslivecké zážitky, tak i celému sdružení.

     Když se tedy uvolnila tato dvě místa hostů, byli na jejich místa přijati bratři Černochovi, Stanislav a Miroslav. 

     Zároveň byla projednána žádost paní Soni Sehnalíkové o přijetí za člena či hosta sdružení, a to negativně. Hlavním důvodem nepřijetí se jevila skutečnost, že ve větší míře věnuje chovu loveckých psů pro jejich prodej a tím i negativní dopad jejich výcviku ve volné přírodě na tom minimu stavu zvěře, které se v honitbě nachází. Své přidala i skutečnost, že na žádné z mysliveckých akcích nepřichází do kolektivu, a tedy v podstatě o myslivce jako takové valný zájem nejeví. 

     Jistým překvapením bylo vystoupení zástupce OVČMMJ, hosta členské schůze s vyznamenáním několika členů našeho sdružení: panů Josefa Slimáčka, Josefa Orla staršího, Bohuslava Pavlíka, Oldřicha Hadaše, Lubomíra Pavelky a Miroslava Marejky k jejich letošním jubileům či ve spojitosti s předaným čestným uznáním.

Takto byl tedy pořad schůze vyčerpán a mohli jsme se těšit na společný oběd s našimi rodinami.

     Oběd už tradičně připravily kuchařky Restaurace U Pajdlů ze zvěřiny, která byla námi ulovena nebo byla sdružení darována. Talíře vyjedené dočista o kvalitě podávaných jídel hovořily beze slov.

   Na pořadu dne, než se otevře sál široké veřejnosti, byly myslivecké záležitosti hodné účasti a pozornosti mysliveckých rodin: pasování Břetislava Vlčka na myslivce, předání diplomu a uznání vynikajícím psovodem Josefa Orla. (za svůj myslivecký život vycvičil i pro své kolegy kolem třiceti lovecky upotřebitelných psů – německých krátkosrstých ohařů),

Pasován na lovce zvěře černé byl i dlouholetý myslivec Jarda Bělocký. 

K pětapadesátinám jsme popřáli Oldovi Hadšovi.

Tak uběhl čas mysliveckých záležitostí a už jsme očekávali příchod dalších hostů z řad nemyslivecké veřejnosti, pro které byl společně s honebním společenstvím přípraven zábavný program. Stejně jako v letech minulých jsme je vítali u vchodu kalíškem valašského všeléku, což mělo všeobecně příznivý vliv na jejich počáteční i další náladu.

Vítaným zpestřením se ukázalo představení sokolníků a možnost vyfotografování s dravcem na ruce, což jistě bylo pro děti nevšedním zážitkem.

Pochvalu si zasloužili i tanečníci Malé Rusavy s cimbálovým doprovodem i vystoupení místní taneční skupiny Ruty Šuty, které naladily hosty k tanci, a ti pak zbytečně neotáleli a s prvními takty se oproti předchozím létům vydali na parket.

Díky hudební produkci a lidovým cenám v občerstvovně se zábava pěkně rozjela a parket byl stále plný. Přestávku v něm vytvořilo až losování tomboly kolem deváté hodiny večerní. Kromě několika hodnotných cen průmyslových výrobků byla jejím hlavním tahákem zvěřina a to zvěřina černá.

Protože plesová sezona byla již nějakou dobu minulostí a hudba hrála k tanci, hosté (někteří) vytrvali do půl druhé do rána. A ráno, nebo spíše dopoledne nás čekal už jen úklid.

Věříme, že v příštím roce bude účast podobná, možná i vyšší a myslivci se tak stanou v očích běžných občanů také lidmi.

Marm 15.4.2012