Myslivecká mluva

 

 

Myslivecká mluva

Vychrlil na Vás myslivec nějaké slovo z myslivecké mluvy a vy nevíte cože to bylo ? Tady pro Vás máme malou nápovědu...

 

A

  • Adjunkt - myslivecký mládenec, který býval učněm nebo praktikantem u myslivce nebo na úřadě.

  • Albín - bíle zbarvená zvěř, vlivem nedostatku pigmentu

  • Aplaudovati - zvěř dančí pleská kelkou, aplauduje.

  • Aportér – pes přinašeč.

 

B

  • Babka-stará zeječice

  • Bachyně-samice prasete divokého

  • Bachyňka-mladá bachyně

  • Bakadla-oči zvěře zaječí

  • Bakuláč - jelen, jemuž po shození narůstají nové parohy z útvaru zvaného "bakule".

  • Bakule - zduřeniny přes pučnice jelena.

  • Bachor-žaludek zvěře spárkaté

  • Balamut - ohař, který při hledání vystavuje drobné ptactvo a tím klame myslivce, jenž čeká zvěř; říkáme, že balamutí.

  • Balast - nestravitelná část organických látek v krmivu, nezbytná pro pocit nasycení a dobré trávení.

  • Balistika - je nauka o pohybu střely a o všech otázkách s tím spojených.

  • Bambitka - terčová nebo obranná krátká zbraň.

  • Bandalír - závěsný řemen přes rameno na boční zbraň, nošený na slavnostních mysliveckých uniformách.

  • Barka - žertovné pojmenování staré laně.

  • Barva-krev

  • Barvit-krvácet,zvěř která barví nechává pobarvenou stopu

  • Barvář - skupina plemen loveckých psů pro práci na barvě. Barváře známe hanoverské a bavorské (drobnější typ)

  • Bažantárna - čili voliéra, t.j. veliká posada sloužící k domácímu chovu bažantů.

  • Bažantář - pytlák bažantů.

  • Bažantnice - část honitby věnovaná soustředěnému chovu bažantů.

  • Bažantník - myslivec pověřený chovem bažantů v bažantnici.

  • Běhy-končetiny veškeré zvěře srstnaté a loveckých psů.

  • Bekati - překvapená nebo splašená srnčí i jelení zvěř vyluzuje hlasité úsečné bečivé zvuky jako projev nejistoty, úleku nebo i bázně (báká)

  • Běl-tuk zvěře spárkaté, medvěda a jezevce

  • Bělenka - zrůdnost, při které schází tmavé barvivo v pokožce (zbělení, albinismus).

  • Bělouš - ohař krátkosrstý s pronikající bílou srstí.

  • Bezoár - produkt obličejové žlázy u jelena a daňka.

  • Bíliti - vyvařené lebky s trofejemi bílíme peroxidem vodíku.

  • Blouditi - jestliže pes nesleduje dobře vlečku nebo pobarvenou dráhu a bez patrné reakce na stopy sem a tam pobíhá, říkáme, že bloudí.

  • Bobří stroj - řitní žlázy bobří, vylučující pižmem páchnoucí mazlavinu, zvanou castoreum.

  • Bodati - parohatá zvěř se v soubojích nebo v obraně parožím bodá, někdy probodne i ubodá.

  • Borlice - trubka lovecká používaná k troubení loveckých povelů a hlaholů.

  • Brada - delší, při toku naježené peří pod zobákem tetřeva.

  • Brkati - tetřev po večerním zásedu (ZÁBRK) na nocoviště někdy brká, t.j. vylučuje krkavé zvuky.

  • Brloh-obydlí lišky,vydry,jezevce a medvěda

  • Broukati - jelen v době říje častěji jen brouká, aniž pořádně zatroubí, nebo brouká mezi troubením, někdy pouze mrmlá.

  • Broušení - jedna z fází hlasového projevu tetřeva v toku (další fáze jsou klepání, trylek a výlusk).

  • Březňačka- kachna divoká

  • Bříška - neboli patky jsou vyduté zadní části ve stopě spárkaté zvěře.

  • Bublání - klokotavý, stoupající a klesající zvuk, druhý verš zpěvu tokajícího tetřívka.

  • Budník - budka, ve které je umístěna kvočna s mladými koroptvičkami nebo bažanty.

  • Buchtovati - větší kusy země, vyryté divočáky při rozrývání půdy jsou buchty; říká se, že divočáci buchtují.

  • Bžunda - neúspěch na honu; nestřelí-li lovec na honu ani jediný kus, jde z honu s bžundou.

 

C

  • Cáry - zbytky lýčí zanechané na místě při vytloukání paroží.

  • Castoreum – výmešek žlázy – bobřího stroje.

  • Cekotrofie - požírání mazlavých výměšků slepého střeva u  zajíců.

  • Celibátník - žertovné pojmenování kohoutka koroptvího.

  • Cílit - mířit.

  • Cukrování - hlas divoké hrdličky.

  • Cvikýř - jedinec pohlavně nenormálně vyvinutý

 

Č

  • Čabraka - bělavé plochy po obou stranách hřbetu na srsti muflona.

  • Čapka - výrazná barevná skvrna na temeni ptačí hlavy.

  • Čárovati - liška a kočka při mírném klusu kladou často zadní tlapky skoro přesně do stop tlapek předních, přičemž stopní dráha tvoří skoro přímou čáru.

  • Čekaná - Lov zvěře, při němž lovec v tichosti, dobrém větru a přiměřeném zákrytu nebo na vysokém posedu čeká na zvěř za účelem lovu, až mu přijde na dostřel, nazýváme čekanou.

  • Čekaniště - místo, kterého používáme k čekané.

  • Čelenka - zřetelně odlišná barevná skvrna na ptačím čele.

  • Čelesno - otvor psí boudy.

  • Čenich-nos šelem

  • Čepec -druhý předžaludek přežvýkavců.

  • Černavka - Melanismus - na rozdíl od albinismu, při němž se barví srst a peří do běla, je černavka zbarvení původní srsti barvou tmavou až černou.

  • Černění - chemický způsob povrchové úpravy ocelových součástí zejména ručních palných zbraní.

  • Černá (zvěř černá)-prase divoké samec i samice

  • Červená zvěř-veškerá parohatá zvěř má li v létě červenohnědou srst

  • Čiplenka-samičí mládě zvěře srnčí, dančí a jelení do doby 1.oplození

  • Čiříkati - koroptve čiříkají, t.j. volají před večerem nebo časně zrána.

  • Čistokrevný - je pes zapsaný v uznané knize o původu nebo pocházející z rodičů schopných takového zápisu.

  • Čižba - chytání drobného ptactva.

  • Člunek - tmavě zbarvená záď ptačího těla.

  • Čmelíkovitost - napadení pernaté zvěře, zejména bažantů, koroptví a kachen cizopasníky z řádu roztočů.

  • Čtyřče -kulobroková zbraň se svazkem čtyř sklopných hlavní a s lůžkovým závěrem.

  • Čuba - zastaralý název pro samici (fenu) psa.

 

D

  • Daňčice - kůže daňčí zvěře.

  • Daňčina - zvěřina daňčí zvěře.

  • Davič - ostrý pes, který zadáví drobnou zvěř dravou a toulavou kočku.

  • Dentin - zvápenatělá vazivová zubní tkáň prostoupená kanálky, jejichž prostřednictvím je zub vyživován.

  • Diana - římská bohyně lovu.

  • Díry - nepřípustné mezery v řadě střelců při kruhové leči.

  • Divočení -projev dočasné nekázně lovecky vycvičeného psa.

  • Dlaň - horní rozšířená část daňčího paroží.

  • Dlouhozobka - oblíbené pojmenování sluky lesní.

  • Dloužec - řemen připojený na pouta loveckého sokola.

  • Dobývání – norování - vykopávání jezevce nebo lišky z brlohu.

  • Dohledávka - nezůstane-li zvěř drobná při zásahu v ohni, bývá postřelena a musí se dohledat.

  • Dolíheň -část prostoru líhně nebo u velkých líhní samostatný celek, kam se vkládají vejce 20.den po nasazení.

  • Dolina - jelen nebo daněk v říji si vyhrabuje předními běhy místo a po ulehnutí do něho se chladí.

  • Dosled -hledání postřelené zvěře spárkaté.

  • Došlap - došlapuje-li jelen zadním během do stopy běhu předního.

  • Dravčinky - odříznuté části dravé zvěře předkládané jako průkazy o ulovení pro nárok na odškodné.

  • Dravčí oko - světležluté oko u psa.

  • Drážka -prohloubená část drážkovaného vývrtu hlavně palné či plynové zbraně.

  • Drbiště - místo v blízkosti kaliště.

  • Drnošlap - žertovné pojmenování bažanta.

  • Drob - jedlé části vývrhu zvěře.

  • Droužek - pojítko k sepětí dvou psů, aby mohli být vedeni na společném řemenu.

  • Družina - menší počet spárkaté zvěře pohromadě.

  • Dvoják - Kulovnice se dvěma, vedle sebe umístěnými, hlavněmi s drážkovaným vývrtem.

  • Dvojka - brokovnice s dvěma hlavněmi, umístěnými vedle sebe.

  • Dýchánek - je místo, kde koroptve v zimě přespávají.

 

E

  • Ektropium - vychlípení očního víčka psa jako důsledek vleklého zánětu spojivek.

  • Entropium – vchlípení očního víčka psa, dovnitř oka.

 

F

  • Facír -původně vyučený myslivec bez práce, potulující se od myslivny k myslivně.

  • Fanfára - při lovech a jiných loveckých příležitostech se troubí na borlice a lesnice.

  • Ferina - žertovné pojmenování lišáka.

  • Fialka - aromatická kožní žláza na hřbetní straně kořene liščí oháňky.

  • Fíky - dvě žlázy uložené v mělké jamce za růžky kamzíků.

  • Flémování - ohrnutí horního pysku a obnažení horní čelisti.

  • Fretkování - osamělý druh lovu nebo hon na divoké králíky s malým počtem střelců a za pomoci fretky.

  • Frkání - frkáním se srnčí zvěř snaží zbavit se larev střečků z hrtanu a dutiny nosní.

 

G

  • Gastrolity - drobné kamínky ve svalnatém žaludku ptáků, napomáhající drcení potravy.

  • Grit - křemičitá drť, nerozpustná žaludeční kyselinou, napomáhající mechanickému drcení potravy.

 

H

  • Háček - malý kovový jednoduchý přístroj k vyháčkování koroptví a jiné drobné zvěře pernaté.

  • Háčky - zahnuté konce kamzičích růžků.

  • Hagard - lovecký dravec lapený po prvním pelichání a určený k výcviku pro sokolnický lov.

  • Hájení - zákaz odstřelu a chytání zvěře.

  • Háky - špičáky bychyně.

  • Halali - zvláštní fanfára, troubící se při slavnostních příležitostech a také při honech, jako pocta ulovenézvěři.

  • Haluzník - dravec, přelétávající v blízkosti hnízda z větve na větev, chycený pro výcvik v sokolnickém lovu.

  • Hárati se - probuzení pohlavního pudu u feny.

  • Havěť - drobná pernatá zvěř škodící myslivosti.

  • Hekati - kamzík, pronásledující v říji kamzici, heká.

  • Hermelín - zimní bílá kožešina hranostaje.

  • Hlodáky - přední zuby zvěře z řádu hlodavců.

  • Holá - holá zvěř jsou samice a mláďata jelenovitých druhů zvěře

  • Hon - druh společného lovu zvěře za účasti více lovců (min. tří), zpravidla i honců. Nezbytná je přítomnost lovecky upotřebitelných psů.

  • Honcování - doba páření zajíců a králíku

  • Honitba - souvislé honební pozemky, mající zpravidla výměru minimálně 500 hektarů, které okresní úřad uznal za honitbu ve smyslu zákona o myslivosti.

  • Horňák-horský zajíc

  • Houně - medvědí kožešina.

  • Houf-více pernaté zvěře pohromadě

  • Hrabánkovati - jelenovitá zvěř odhrabuje mech a humus, aby si připravila lože, nebo vyznačila teritorium (srnčí)

  • Hrádek - pahrbeček hlíny nebo sněhu ve stopě jelení, vytvořený klenbou spárků.

  • Hrobař-pes který nalezenou zvěř zahrabává,místo toho aby ji přinesl(aportoval)

  • Hroty - parohy špičáka.

  • Hrudky - trus srnčí zvěře ve tvaru krátkých tenkých válečků.

  • Hřadování - nocování pernaté zvěře na stromě

  • Hřeben - zježené štětiny na horní straně krku a na hřbetě divočáka.

  • Hříva-jelen má vespod krku delší srst, zvanou hříva. Zpravidla starší jelen má větší hřívu.

  • Huba - spárkatá zvěř má svírák, šelmy mají mordu a mordičku a ostatní zvířata srstnatá mají hubu.

  • Hubertka-v srdci staré zvěře jelenovité bývá zvápenatělá chrupavka mající tvar křížku

  • Huhlání - tichý hlas výra.

  • Hvězda - bílá skvrna v ohbí křídel tetřeva a tetřívka.

  • Hvizd - varovný hlas kamzíků, muflonů a sviště.

 

CH

  • Chladná zbraň - používá se k bodání, sekání nebo řezání = nůž, dýka

  • Chmýr - bílé podocasní peří orlů.

  • Chrutí - období páření divokých prasat a jezevců.

  • Chřípí - nejbližší okolí nozder.

  • Churavec - nemocný kus zvěře, zakrslík.

  • Chvat - uchopení lišky psem v noře.

  • Chvostky-prodloužená srst na slechách rysa

 

I

  • Introdukce - zavádění nových druhů zvěře ze vzdálenějších oblastí.

  • Irčan - Irský setr, pes ze skupiny ohařů

 

J

  • Jalovost - dočasná neplodnost samic zvěře.

  • Janek-žertovné pojmenování zajíce

  • Jednuška - jednoranová brokovnice s jednou, zpravidla sklopnou hlavní s lůžkovým závěrem.

  • Jehlovka - jednoranová ruční palná zbraň, nabíjená zezadu jehlovkovými náboji, jejichž prachová náplň se zažehovala nápichem zápalkové slože zapalovací jehlou.

  • Jelenář - myslivec znalý chovu a lovu jelení zvěře.

  • Jelenice - kůže jelení zvěře.

  • Jesle - zařízení pro přikrmování suchou pící.

  • Jestřábí koš - lapací zařízení soužící k chytání dravých ptáků.

  • Jílec - rukojeť tesáku.

  • Jíní - bělavé konečky kamzičího "vousu" nebo štětky.

  • Jistiti - zvěř při vyrušení zbystří a zkoumá bezpečnost svého okolí.

 

K

  • Kačenárna - zařízení k chovu divokých kachen.

  • Kačírky - zatočená pírka na ocase kačera březňačky.

  • Kácháč - vábnička na kachny.

  • Káchati - hlas divoké kachny.

  • Kalhotky - delší peří na stojácích některých dravců.

  • Kaliště - bahnité místo, ketré navštěvuje především černá a jelení zvěř

  • Kamínkovati - zanechávají-li zajíci na sněhu stopy nazelenalé moči, následkem nemoci, říkáme, že kamínkují.

  • Kaňkování - období páření šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých.

  • Kapitální-mohutný v trofeji,u samčí spárkaté zvěře

  • Kaštánky - nesprávně pucky; bradavčité výrůstky pod hlezny zvěře jelení a srnčí.

  • Kelce - špičáky jelení zvěře.

  • Kelka - krátký ocas zvěře jelení, daňčí a medvěda

  • Klabonos - tvar nosu, kdy je kost nosní nebo i čelní vypouklá.

  • Kladení-porod parohaté a dutorohé zvěře

  • Klektáky -špičáky v horní čelisti kňourů.

  • Klektání-kňour zlověstně cvaká zbraněmi (zuby)

  • Klenba - vnitřní spodní část spárku jeleního.

  • Klín-ocas bažanta

  • Kloaka - společný vývod trávicí, vyměšovací a rozmnožovací soustavy u ptáků a některých dalších obratlovců a bezobratlých.

  • Klopýtadlo - prostředek k plašení zvěře.

  • Kloubkování - amputace části jedné letky v kloubu za vřetenní a loketní kostí.

  • Klubec - zobák větších ptáků.

  • Kmotra-žertovný název pro lišku

  • Kníry - vousy šelem, kočky domácí a dropa.

  • Knoflíkáč - srnec špičák s nepatrnými špičkami.

  • Kodrcání -část toku tetřívka a bažanta, kdy se hlasem projevuje kohoutek.

  • Kohoutice - neplodná bažantí slepice.

  • Kokeš - žertovný název koroptvího nebo bažantího kohouta.

  • Komolá zvěř - zvěř holá, bez paroží.

  • Korunáč - jelen, jehož parožní lodyha je ukončena třemi výsadami.

  • Kořenáč - parožní stupeň daňka.

  • Kořínkovati - jezevec a divočák vyrývají různé kořínky.

  • Kostřec - špičkou končící zadní část těla ptáků.

  • Kozelcovat - svázat střídavě přední a zadní běhy spárkaté zvěře dohromady pro snadnější dopravu.

  • Kotel-nejhlubší část brlohu jezevce

  • Kozlice - broková zbraň se Dvěma hlavněmi, uloženými nad sebou

  • Kratiny - vnější pohlavní orgány samčí zvěře spárkaté.

  • Krejčík - žertovné pojmenování slabšího jelena při tlupě laní v době říje ovládané hlavním jelenem.

  • Krmiště - místo, kde zvěři předkládáme krmivo.

  • Krunýř - neboli brnění se nazývá silná kůže na hrudi divočáka.

  • Kulovnice - lovecká dlouhá palná zbraň s drážkovým vývrtem, používaná především k lovu zvěře spárkaté.

  • Kvítek-bílý konec oháňky lišky

  • Kvičeti - hlas selat divočáků.

  • Kvorkati - hlas táhnoucí sluky v době toku.

  • Kýhati - hlas divokých hus.

 

L

  • Láčava - žertovný název staré laně.

  • Ládovačka - hovorové označení pro předovku.

  • Láje - smečka psů používaná ke štvaní zvěře.

  • Laktace - období vylučování mléka z mléčné žlázy savců.

  • Lámání - zvuk, vznikající při pohybu spárkaté zvěře, způsobený lámáním suchých větví

  • Latina myslivecká -pojmenování pro vyprávění zkrášlených pravdě nepodobných loveckých příhod

  • Leč - prostorově omezená část honitby, v níž probíhá jedna část honu

  • Lefoška - hovorové označení ruční palné zbraně.

  • Leptospiróza - nakažlivé onemocnění zvěře a člověka, šířící se hlavně infikovanou potravou.

  • Lesňák - zajíc zdržující se trvale v lese.

  • Lestný lov - lov za pomoci lsti, tedy vábením, lákáním, vnaděním, použití lákadel aj.

  • Létavka - mládě pernaté zvěře, které již začíná létat.

  • Letky - dlouhá tvrdá pera v křídlech zvěře pernaté.

  • Letošák - sele až do konce kalendářního roku, ve kterém bylo kladeno.

  • Letoviště - letní stávaniště.

  • Ležák - myslivecký název pro bekasínu větší.

  • Licousy - prodloužená srst na lících rysa.

  • Límec - barevný proužek mezi ptačím týlem a šíjí.

  • Lístkování - vábení říjných srnců pískáním na jenmý rostlinný list.

  • Lizák - jazyk zvěře spárkaté

  • Lončák - sele divočáka v druhém roce stáří.

  • Lopata - paroží daňka nebo losa.

  • Lopatáč-daněk s lopatovitým parožím

  • Lože-místo kde zvěř jelení, dančí, srnčí, černá ležela

  • Lýčí - silně prokrvená a citlivá, krátce osrstěná kůže s množstvím pachových žláz, vyživující rostoucí paroh.

  • Lyra - rozprostřený tatrček tetřívka.

 

M

  • Mámemí - stopní znamení jelena, při kterém zadní běh došlapuje do přední stopy, takže se zdá stopa větší.

  • Marasmus - celková tělesná nebo i duševní sešlost jako důsledek stáří nebo prodělané choroby.

  • Maska - výrazná barevná skvrna na hlavě srnce.

  • Mecháč - jelen s parožím v mechu.

  • Mekati - muflonky a kamzice mekají.

  • Mělký hrudník - nedostatečně vyvinutý hrudník psa směrem k břišní straně.

  • Metání - porod mláďat černé zvěře  a šelem včetně loveckých psů.

  • Mlazina - mladý lesní porost.

  • Mlezivo - první výměšek mléčné žlázy na počátku laktace.

  • Modračka - myslivecký název pro menší a tmavší odrůdu sluky lesní s namodralými stojáčky.

  • Monogamie - trvalé nebo sezónní soužití jednoho samce s jednou samicí.

  • Morda-tlama větších šelem a psů

  • Mordička – tlama malých šelem (lasice)

  • Myškovati - vábiti lišku nebo lasici napodobením hlasu myši.

 

N

  • Náboj - celek určený k nabíjení do palné zbraně a k vymetení střely z hlavně.

  • Načínač - pes trhající nebo požírající dohledanou zvěř.

  • Nadtatrčí - nadocasní pera kryjící kořen ocasu.

  • Nadháňka - způsob lovu, při němž honiči hlasitě štvou zvěř , směrem na střelce, stojícím na stanovišti, z něhož psy vypustili.

  • Naháňka - druh společného honu, při němž se zvěř nahání na střelce, stojícího na určeném stanovišti

  • Náhončí - osoba nahánějící zvěř.

  • Náhonec - síť, používaná k odchytu koroptví, až 300 metrů dlouhá, staví se proti tmavému pozadí, aby jej koroptve snadno nespatřili.

  • Nákrčník - barevná skvrna výrazná pod ptačím zobákem.

  • Náprsenka - světlá skvrna na hrdle kuny.

  • Naříkati - laň, danělka i srna v úzkosti naříká.

  • Násadec - čelní výrůstek kosti u kořene toulce zvěře dutorohé.

  • Nášlapky - při sněhovém odměku zanechává někdy jelení zvěř za sebou s otisky spárků i sněhové nášlapky zachycené na spárcích.

  • Nátlačka - hon, při němž několik honců po ochozu natlačuje zvěř na 1-2 střelce

  • Nažina - místo na těle ptáka, porostlé jen velmi řídce prachovým peřím, nebo zcela holé.

  • Nebesa - přední nejvyšší část rukávníku k chytání koroptví.

  • Nehet - špička zobáku ptáků vrubozobých.

  • Nora-chodba do brlohu

  • Nos-čenich psů a zvěře srstnaté kromě spárkaté

  • Nůsek - malý výstupek sněhu nebo hlíny mezi oběma spárky na špičce jelení stopy.

 

O

  • Oboroh - zařízení pro úschovu suché píce, sestávající ze čtyř kůlů nad čtvercovou podlahou a jehlanovité střechy, posuvné po kůlech

  • Obřitek-v létě žlutavá nebo šedá, v zimě bílá srst na hýždích zvěře jelení,daňčí a srnčí

  • Odezva - odpověď troubícího jelena na bojovou výzvu soka.

  • Oděrky - na místě, kde parohatá zvěř vytlouká, najdeme často zbytky mechu, zvané oděrky.

  • Odpuzovadlo - přípravek působící odpudivě na čich a chuť býložravé zvěře.

  • Odražeč - honec, který vrací zvěř křikem nebo jiným hlukem do leče.

  • Odstínit - sejmout kuklu z očí loveckého dravce, aby mohl být vyslán za kořistí.

  • Ohryz-poškozování kůry listnatých dřevin

  • Okař - pytlák.

  • Okolek - neboli hrana je ostře rýsovaný přední okraj spárku v jelení stopě.

  • Okus-poškozování výhonů dřevin zvěří

  • Olifant - lovecký roh ze slonoviny.

  • Onosit - vycvičit loveckého dravce pro sokolnický lov.

  • Opěrák - střední výsada na paroží jelena a daňka.

  • Opich - zábrana z větví kolem sazenice nebo stromku, která zajišťuje jeho ochranu před okusem zvěří.

  • Osiny-svrchní hrubé štětiny zvěře černé

  • Ostrouhat - Vytloukat - činnost, při níž srnec zbavuje parůžky lýčí.

  • Ošlapovati - pojímati samičky pernaté zvěře; kohout bažantí však slepice ostruhuje.

  • Otlučky - místa na dřevinách, otlučená parožím zvěře spárkaté.

  • Ouška - vztyčitelná pírka na hlavě sov.

  • Ozev - troubení na borlici při honech.

  • Ožeh - výstřelem "ožehnutá", méně vzhledná část zvěřiny kolem rány.

 

P

  • Paběrkovati - liška paběrkuje, t.j. hledá myši a hrabe na různých místech.

  • Pahýl - po zlomené nebo špatně vyvinuté lodyze zůstává jelenu někdy jen pahýl.

  • Paletky - malá tužší pírka narostlá v křídelním kloubu před letkami některých ptáků.

  • Paličky - první paroží parohaté zvěře.

  • Pantáč - jelen s parožím v lýčí, určený k získávání pantů.

  • Paosten - vedlejší větev obrysového péra některých skupin ptáků.

  • Páráky - spodní dlouhé špičáky divočáků.

  • Paroh - kostní útvar vyrůstající z pučnice na hlavě samců jelenovitých.

  • Paruka - zhoubný parožní útvar, nejčastěji u srnce, který není ani vytloukán ani shazován a jeho příčinou je hormonální poruch apo poranění varlat, která brání vyzrání paroží.

  • Parukáč - srnec, zřídka jelen, jemuž místo paroží vyrůstá houbovitě pórovitý výrůstek.

  • Pařáty-drápy na prstech dravých ptáků

  • Paše-pastva

  • Pekáč-lože zajíce

  • Pečeť - plocha pod růží, kde se paroh oddělil od pučnice.

  • Peleš - hnízdo dravce.

  • Perly - hrbolky na kůži a lodyze paroží.

  • Pesík - silnější, rovný a delší chlup, vyrůstající z pokožky jednotlivě a přerůstající podsadu.

  • Pěšák - bažant jdoucí při honu po zemi.

  • Píchák - zobák sluky.

  • Pípka - vábnička srnčí a jeřábčí.

  • Pírko - ocas zajíce, králíka a divočáka.

  • Plamence - podélné nepravidelné skvrny na ptačím peří.

  • Plná - oplozená srstnatá samičí užitková i dravá zvěř.

  • Plováky-nohy vodního ptactva (krom husy, labutě – to jsou Vesla)

  • Podkova - hnědá skvrna na prsou koroptve.

  • Podkus - vadný skus psa, při němž spodní řezáky vyrůstají daleko za horními řezáky a nedosedají na ně.

  • Podnésky - mláďata ptáků z druhého hnízdění.

  • Podražec - zařízení k odchytu bažantů, ale i jiné pernaté. Tvoří ho dřevěný rám potažený sítí, jednou stranou opřený o zem, na druhé straně vyzdvižený podpěrou asi do výše 60 cm. Je umístěn nad zásypem, naproti ve vzdálenosti asi 5 metrů je bouda pro chytače

  • Pokládání - kopulační akt u zvěře spárkaté.

  • Pokropiti - zvěř lehce zasáhnouti broky bez zvláštního postřelení.

  • Poslední hryz (zob) - poslední pocta vzácnější ulovené zvěři, úlomek, vkládaný do svíráku nebo klovce zvěře.

  • Poustevník - žertovný název jezevce.

  • Poušky - červené vypouklé lysinky kolem světel kohoutů tetřeva, tetřívka, jeřábka a bažanta.

  • Povelka - krátká lovecká trubka jednotónová nebo dvoutónová, používaná v lese a při honech.

  • Prapor - ptačí pero se skládá ze stvolu a praporu.

  • Praporce - prodloužená srst na bězích dlouhosrstých psů.

  • Prče - zajíci prokousané pěšinky v obilí.

  • Premoláry - zuby třenové.

  • Prk - charakteristický říjný pach samců spárkaté zvěře.

  • Proutek - ocas lasice a hranostaje.

  • Prstce - zadní běhy zvěře srstnaté.

  • Přebarvovati - z jara a na podzim srstnatá zvěř mění svou srst.

  • Předkus - vadný skus psa, při němž jsou spodní řezáky vysunuty před horní.

  • Přeoplodnění (superfetace) - oplodnění několika vajíček z téže ovulace po dvou nebo více pářeních v jedné říji.

  • Přeoplození (superfekundace) -oplození samice v době, kdy je již březí. Je známé např. u zajícovitých.

  • Převrhlina - část zemní pokrývky, kterou zvěř jelení při úprku svými spáry vyryje a odhodí.

  • Přezka - vnější samičí ústroj šelem,  feny a kočky.

  • Přílet - návrat ptáků ze zimoviště do míst budoucího hnízdění.

  • Přísvit - přechod z ranního šera do bílého dne.

  • Psinka - nakažlivé onemocnění masožravých zvířat virového původu.

  • Pucky-kožní žlázy,ležící pod patou ne vnější straně zadních běhů jelenovitých

  • Pučnice - úseky nástavců čelní kosti u samců jelenovitých, základ růstu parohů.

  • Pukavec - neoplozené zkažené vejce, které působením tvořících se plynů puká.

  • Pych - název pro ničení, poškozování, nebo odcizování zvěře - pytláctví

 

R

  • Ragout - zvěřina k přípravě pokrmů vařením.

  • Ratice - spárky kozorožců.

  • Ráž broková - udává se číslem, znamenajícím počet koulí stejného průměru odlitých z jedné libry olova (0,453 kg), ketré suvně procházejí vývrtem hlavně. Ukule se jedná o průměr vývrtu v polích v milimetrech.

  • Ráže-varlata zvěře srstnaté a psů

  • Rej - reje ve vzduchu provozují svým rozmanitým letem tokající samečkové bekasiny a kozlíka.

  • Rejdiště - místo, kde srnec v říji prohání říjnou srnu.

  • Rez-moč

  • Roček - jednoletý srnec.

  • Rochati - daněk v době říje netroubí, ale rochá.

  • Rokule - laňka nebo mladá danělka od počátku druhého roku.

  • Rouno - hříva muflona.

  • Rousy - delší opeření ptačích stojáků sahající až mezi prsty k drápům.

  • Rukávník - druh lovecké sítě, sloužící k odchytu drobné zvěře pernaté

  • Růže - silně perlený či rozbrázděný věneček na spodním okraji lodyhy parohu, těsně nad pučnicí.

  • Rýdovák - ocas dravců.

  • Rykoviště - kaliště jelenní zvěře

  • Ryj - tlama divočáků.

 

Ř

  • Řadování - stopní dráhy lišky, kočky nebo rysa, kde jsou stopy uspořádány ve dvou řadách těsně za sebou.

  • Řemínky - pomůcka k přenášení úlovků drobné pernaté zvěře.

  • Řetěz - rodinka kachňat plovoucích v zástupu za matkou.

  • Řevnice - druh vábnice napodobující hlas říjného jelena při lovu vábením.

  • Řezák - krátký oboustranně broušený lovecký nůž.

  • Říje - období sexuální aktivity savců.

 

S

  • Sádlo – tuk divočáka a zajíce

  • Sádelník - tuková žláza jezevce, položená nad řitním otvorem, vylučující odporně páchnoucí tuk; tuková žláza na kostrči hus a kachen, jako zásobárna tuku na maštění peří.

  • Sběř - loupeživá zvířata, která škodí myslivosti, ale nepatří mezi zvěř, tj. pytlačící psi a kočky.

  • Sedlo - starší mufloni mají po obou bocích středního trupu bělavou srst.

  • Sehřadovati - jestliže kohout slétne se stromu, říkáme, že sehřadoval.

  • Sekati - kňour zbraněmi seká.

  • Sestupiště - místo, kde vydra vklouzává do vody.

  • Sídliště, Stávaniště - místo přirozeného pobytu zvěře.

  • Sika - druh asijského jelena, žije u nás ve dvou poddruzích j.s.japonský a j.s.Dybowského (v oborách).

  • Skalnice, Skalačka - lidový název pro skalní kunu.

  • Skolení - hlasový projev lišky obecné při kaňkování (páření).

  • Slechy-uši srstnaté zvěře a loveckých psů

  • Slepičivost - slepičí zbarvení bažantího kohouta.

  • Slzníky - šikmé jamky pod světly zvěře jelení a daňčí, v nichž se usazují oční výměšky.

  • Snoubiti se - o zvěři, kde pro páření není zvláštní pojmenování.

  • Spárky - rohovitá kopýtka, jimiž končí prsty zvěře jelení, daňčí, muflonů, kamzíků a divočáků.

  • Srpky - krajní srpovitě točená ocasní pera kohouta tetřívčího.

  • Stojáky - nohy zvěře pernaté

  • Stojáčky – nohy drobné pernaté zvěře – koroptev, křepelka

  • Struky - mléčné žlázy samic savců.

  • Střapec - chomáč delší srsti na břiše při vyústění samčí žíly zvěře spárkaté.

  • Střechovitá růže - se nazývá růže paroží srnčího narostlá sbíhavě dolů ve tvaru střechy.

  • Střelky - ostře zahrocené a zbarvením výrazné konce per některých ptáků.

  • Stříkance - výměty dravců, vran a j. kolem hnízd, na kmeni i po zemi.

  • Stříž - kulí zasažená zvěř spárkatá zanechává na nástřelu často ústřelky srsti.

  • Svalovčitost - trichinelóza, nemoc, vyvolaná svalovcem stočeným. Hostiteli jsou především šelmy a prasata, ale i lidé. U zvířat probíhá téměř bez příznaků, u lidí je při silném napadení i smrtelná. Obrana - vyšetření na svalovčitost u střelených prasat, dokonalá tepelná úprava masa.

  • Světla-oči zvěře a loveckých psů

  • Svírák – ústní dutina zvěře spárkaté.

  • Svírka - vnější samičí ústroj zvěře spárkaté.

  • Svítek - vaječné krmivo pro mladé bažanty.

 

Š

  • Šerpa - barevný pruh napříč přes ptačí hruď, někdy i dvojitý.

  • Škára - kůže divočáka a jezevce.

  • Šoulačka - způsob lovu.

  • Šourek - pohlavní úd drobné zvěře srstnaté.

  • Špice - lodyha špičáka.

  • Štětec - ocas jezevce.

  • Štětička - chomáček chmýří na krátkém brčku na kostrči sluky lesní.

  • Štětináč - lidové pojmenování divočáka.

  • Štětiny - srst divočáků.

  • Štětka - ozdoba loveckého klobouku.

  • Štěty - tužší vlasová péra na kořenu zobáku havrana, krkavce a vrány, ve tvaru snopku přiléhající k zobáku přes nozdry.

  • Švihačka - ohnutý stromek s pytláckou smyčkou.

  • Švihati - daňčí zvěř švihá, t.j. tluče kelkou o kyje.  

 

T

  • Tatrč - ocas tetřeva a jeřábka, široký a vějířovitě rozvíratelný.

  • Tatrček - ocas tetřívka , koroptve

  • Tenata - sítě k chytání zvěře všeho druhu.

  • Tchořina - tchoří kožešina.

  • Tchořovina - tchoří zápach.

  • Tichá říje - za špatného počasí se jeleni neozývají, mluvíme o tiché říji.

  • Tíkati - bažantíci, kuřátka tetřeví i tetřívčí a mladí krocani tíkají.

  • Tipec - zánět jazyka působící zvětšení a ztvrdnutí jeho pokožky u bažantů.

  • Tlupa-několik kusů zvěře spárkaté pohromadě

  • Tok - projev námluv některých druhů pernaté zvěře.

  • Tokaniště - místo, které tetřevi a tetřívci každoročně s oblibou volí k svému toku.

  • Topinambur - slunečnice hliznatá (židovské brambory), rostlina složnokvětá, pěstovaná hojně jako krmivo pro zvěř, k čemuž se hodí nejen hlízy, nýbrž i část nadzemní.

  • Torba - lícní prostory křečka.

  • Toulec - roh muflona, kozorožce a zubra. Kamzík má růžky.

  • Trávník - žaludek zvěře parohaté a rohaté.

  • Trháky - nápadně větší stoličky v chrupu šelem.

  • Trofej - součást úlovku sloužící jako upomínka loveckého úspěchu.

  • Troud - hnijící nebo shnilá zvěřina.

  • Třásničky - rohovité výrůstky na prstech tetřeva.

 

U

  • Uhlířka - černě zbarvená liška

  • Úhyn - uhynulý kus zvěře

  • Újeď – padlinu, nebo kus zvěře položené jako návnada za účelem zlákání zvěře, nazýváme újedí.

  • Úlomek - Větévka stromu, kterou předává lovci jeho doprovod. Loví -li sám, musí si sám opatřit úlomek. Nejprve se ulomí delší větev, z níž část se dá zvěři do svíráku (klovce), druhá se vloží na vstřel a další se nosí (namočená v barvě) až do večera, kdy byla zvěř ulovena, na klobouku lovce.

  • Úpadek - všeobecný tělesný pokles hmotnosti, všeobecně špatný vývoj paroží a pod.

  • Úprk - nejrychlejší pohyb, jímž se zvěř srstnatá snaží uniknout.

  • Usně - vydělávané kůže zvěře spárkaté.

  • Ušák - lidový název zajíce.

 

V

  • Vábničky - jednoduché nástroje k přilákání zvěře za účelem pozorování nebo odstřelu.

  • Vesla - noha ptáků s plovací blanou.

  • Veslaři - řád ptáků, k nimž patří kormoráni.

  • Věchýtek - slaměný svazeček používaný k cvičení psů.

  • Vějíř - ocas tetřeva, dropa a divokého krocana.

  • Věnčení - otisky obroučků jeleních spárků na tvrdé půdě.

  • Věnec - ostrý okraj spárků zvěře jelení.

  • Větevnice-kuna lesní

  • Větrník - nos zvěře spárkaté.

  • Vidlačky - mladé koroptve s nedorostlými středními pery v tatrčku.

  • Vláčidlo - návnada, pomocí které zakládáme vlečku.

  • Vlajka - delší srst na oháňce ohařů dlouhosrstých.

  • Vlna-srst zajíce a králíka

  • Vrásky - vypuklá kůže na temeni hlavy laní a danělek.

  • Vruby - růstem kamzičích růžků a mufloních toulců přirůstají na nich každoročně nové vruby, podle nichž odhadujeme věk zvěře.

  • Vřeštidlo - vábnička.

  • Výhřevy - nezamrzlá místa na potocích, kam se za mrazu uchylují divoké kachny.

  • Výjezd - na povrch půdy vyúsťující ochozená nora, kudy zvěř z nory vyjíždí.

  • Výlož - zvěř, uložená do jedné či několika řad po jedné leči.

  • Výřad - místo, obvykle pokryté chvojím, na němž se uloží veškerá zvěř na honu ulovená podle stanovených pravidel. Každý desátý kus se o polovinu délky těla povytáhne.

  • Výsada - výrůstek z lodyhy parohu, delší než 2 cm, měřeno od povrchu lodyhy.Menší výrůstek než 2 cm se nazývá puk. Na jelením paroží mají výsady názvy: očník, nadočník, vlčník (většinou chybí), opěrák , koruna.

  • Vytloukání - zbavování paroží lýčí

  • Vývodky - mladé šelmy, zvláště liščata, vyvedené z doupěte.

 

Z

  • Zadina - drobné zrní ke krmení bažantů a koroptví.

  • Zakrslík - kus velmi špatně vyvinutý.

  • Zálomek-ulomené či uříznuté větvičky označující jistá místa

  • Záryk - mohutné zařvání jelena jako výzva k souboji.

  • Zásed - místo nebo způsob zasednutí ne čekanou.

  • Zástěrka - je delší srst na svírce spárkaté zvěře.

  • Záštita - přirozený nebo umělý kryt, bránící zvěři ve spatření lovce (mlazina, větve, maskovací plátna), používaná pri lovu na zásedu (způsob osamělého lovu, při němž lovec ve vhodném krytu zasedne u újedi , u nor, kaliště, na ochozu apod

  • Závoj - paprskovitě rostlé peří kolem světel většiny sov.

  • Zazdíti se - jezevec se někdy v noře zahrabe, aby se chránil proti dorážejícímu norníkovi.

  • Zbraně-špičáky zvěře černé

  • Zejk - zoubek na horní čelisti zobáku před špičkou u dravců.

  • Zlatá pírka - vyspělá rudá rýdovací pírka ocasní u koroptve.

  • Zrcadélko, Zrcátko - pestře a odlišně zbarvené, zpravidla kosodélníkové políčko peří na křídelních krovkách divokých kachen, lysek, hřivnáče, sojky a j.

 

Ž

  • Ždímání - močení zvěře spárkaté nazýváme v myslivecké mluvě ždímáním.

  • Žebírko - úzký, odlišně zbarvený proužek na křídelních krovkách některých ptáků.

  • Žíla - pohlavní úd samčí zvěře spárkaté.

  • Žír - přirozená jadrná potrava zvěře spárkaté.

  • Žlábek - krmelec pro jadrné krmivo.