Myslivecké odpoledne – 5. březen 2011

se díky času věnovanému přípravě vydařilo snad i na jedničku. Části určené pro veřejnost předcházela část pro členy sdružení a jejich rodiny. Zahájit akci se předsedovi podařilo dle plánu s malou akademickou prodlevou. Po přivítání a předání květinek všem přítomným ženám k jejich brzkému svátku už následovala část, na kterou se jistě všichni těšili: Dobré jídlo, nedílná stránka myslivecké činnosti, jako obvykle připravené pracovnicemi kuchyně restaurace „U Pajdlů“ - „svatbová“ polévka a pečeně z divočáka. Vše prokládané vínem našeho dvorního dodavatele. Navíc, díky Jozkovi Jiříčkovi, se na stůl dostalo i nemalé množství frgálů podávané jeho dcerami. Jozkovi jsme si dovolili popřát k jeho osmdesátinám, kterých se šťastně dočkal v překvapivě dobrém stavu mysli i fyzického zdraví.

Po předání diplomu nejlepšího honce nám povyprávěl starší humornou historku z lovu srnčí zvěře v oblastí Hájovského potoka.

Trubači dnešního dne mu zahráli a program pokračoval pasování na Lovce zvěře daňčí. Pasovaným byl dlouholetý myslivec Antonín Janošek.

Ne, že by se jednalo o jeho první ulovený kus daňčí zvěře, ale byl prvním uloveným v honitbě Kelečského sdružení.

Nezapomněli jsme ani na čerstvého pětačtyřicátníka, myslivce a příznivce našeho sdružení – Václava Žůrka.

Ten, aby nepřišel s prázdnou, věnoval do tomboly čerstvého bažanta královského.

Zlatým hřebem našeho programu bylo pasování na myslivce adepta, zasloužilého trubače Michala Pavlíka. Po nezbytném dotazování z řad poroty a myslivecké veřejnosti se podařilo mírně stresovaného Michala na myslivce pasovat.

Fanfáry obvykle hraje kamarádům celá sestava trubačů. Protože se jich část omluvila z důvodů hraní při vodění medvěda v Rajnochovicích, musel se Michal spokojit s troubením Františkovým.

Před čtvrtou hodinou se postupně začali scházet hosté, příznivci myslivosti.U vchodu jsme hosty již tradičně vítali kalíškem valašského léku proti všemu.

Velkou radost nám svým příchodem udělala paní Jarmila Šuláková, která si udělala čas a přišla mezi nás. Aby nám zazpívala s kapelou sjednanou k poslechu a tanci. Se kterou sice nebyla sehraná a sezpívaná, ale jen málo které ucho občasný drobný nesoulad rozeznalo. Pro mnohé to byl jistě úžasný zážitek, moci si poslechnout živou legendu Valašska a dokonce si přitom zazpívat či zatancovat. Že se díky tomu a snad i díky delšímu loučení s ní na závěr její produkce maličko zdržela myslivecká tombola, to snad všichni přítomní přijali a neposuzovali podle toho průběh celého odpoledne.

Prvním bodem programu měly být ukázky vábení zvěře, v podání několikanásobného mistra ČR, Milana Janíka, který se však po úrazu nakonec nemohl dostavit. Slíbil, že na Svatohubertské slavnosti, pořádané v Kelči 9.10.2011 jistě přijede a tohle umění nám ukáže v plné síle..

Na plac se tak na prvním místě dostali naši trubači, Franta s Michalem. Obecenstvo přivítali signálem Vítání, jak je na každé myslivecké akci dobrým zvykem a poté přehráli pásmo hlaholů od prof. Antonína Dyka, od srnčí až ke královské zvěři - jelení, vše s Frantovým průvodním slovem.

Mezitím nám své umění předvedly i děti z tanečního kroužku a zpestřily tak průběh podvečera. Byly sice drobné problémy s hudbou, které se však nakonec odstranily a děvčata tak mohla ukázat talent, který v nich dřímá.

Je pravdou, že většině hostů trochu trvalo sebrat odvahu k tanci, ale kapela rozehřála prakticky všechny a tak se tancovalo zhruba do jedné po půlnoci. Jedinými přerušeními pak kromě vyhlášení tomboly bylo zvolání s popěvkem kapely: „Hoja hoj, hoja hoj, alkohol je síly zdroj, hoja hoj hoja hoj, abstinentům boj!“ kterým posílala tanečníky i obecenstvo podpořit myslivecké sdružení.

V tombole se letos nevyskytovaly drobnosti, pokud mezi ně nepočítáme bažantí zvěř, ale jen hodnotnější kusy: divočák, daněla a dva kusy většího nářadí pro zahrádkáře a doktory voštěpy ze záliby. Někteří z šťastných si na novou pracovní zařazení v rodině budou muset teprve zvykat-zřejmě padne na neúrodnou půdu výmluva, že není čím řezat.

Jak tomu obvykle po tombole a jídle (letos byli hosté vítáni u vchodu již zmíněným lékem proti všemu a posilováni srnčím gulášem gratis) bývá, mnozí prostory kulturního domu opustili s výhrou či bez ní a přenechali „plac“ už jen těm nejvytrvalejším.

V průběhu celého odpoledne fungovala pro děti i dospělé laserová střelnice. Výtečná atrakce, která nenechala žádného kluka postávat opodál a jen málokteré děvče si také dalo tuto atrakci ujít. A kdyby to byly jen děti!

Dle pozdějšího hodnocení vyplynula plná spokojenost s průběhem „Mysliveckého odpoledne“ jak po stránce organizační a programové, tak i po stránce finanční kdy hosté štědře přispívali na dobrovolném vstupném do kasičky u vchodu, tak i v baru na přímých platbách.

Věříme, že v příštím roce bude účast podobná, možná i vyšší a myslivci se tak stanou v očích běžných občanů také lidmi.

MarM 16.3.2011